záznamy online přednášek

Newsletter AV ČR

vedaprozivot.cznakladatelství ACADEMIA

 

www.otevrenaveda.cz

 

Hledej v programu

Generální partner

Skupina ČEZ

 

Mediální partner

 

Česká televize

 

Partneři

 

Neuron

Partneři

Univerzita Karlova

Partneři

GE Aviation

Partneři

Bayer

Partneři

IBM

Partneři

EON

 

logofacebook-small.jpg

Univerzita Karlova

6.11.2014

 

Filozofická fakulta
Místo konání: náměstí Jana Palacha 2, Praha 1
Datum a doba konání: ČTVRTEK 6. 11., 13:00–20:00
Kontakt: Mgr. Ing. Jana Kučerová, tel.: 221 619 822, e-mail: jana.kucerova@ff.cuni.cz

 

Témata exkurzí s přednáškou

  • Babylonem knihovny (věda na FF UK)
    13:00–16:00, Knihovna Jana Palacha
    Přijďte se seznámit s výsledky vědecké činnosti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, prohlédnout si oceňované knihy z Vydavatelství FF UK, seznámit se vzácnými knihovními fondy
    a prozkoumat všechna zákoutí moderní Knihovny Jana Palacha.
  • 13:00 a 15:00: prezentace Jak se dělá věda na Filozofické fakultě Univerzitě Karlově
    Mgr. Daniel Soukup, Ph.D.
  • 14:00 a 16:00: exkurze po Knihovně Jana Palacha


Filmové prezentace s přednáškou

  • Promítání filmu Počátky československého sci-fi filmu: ne zcela splněná objednávka
    18:00–19:00, kinosál, místnost č. 429
    Bc. Adéla Mrázová, Bc. Jakub Jiřiště, Ondřej Kosnar a Bc. Terezie Křížkovská
    Přednáška doplněná audiovizuálními ukázkami se zaměří na první skutečné filmové počiny žánru science-fiction v československé kinematografii (Ikarie xb-1, Muž z prvního století, Konec srpna
    v hotelu Ozon, Byla jednou jedna budoucnost). Seznámí přítomné se společensko-politickými okolnostmi, které vedly k silnému prosazování tohoto žánru na přelomu padesátých a šedesátých let, a s různorodou škálou děl, jež vznikla v první polovině šedesátých let a pokaždé zaujímala odlišný vztah k ideologické roli vědeckofantastického filmu. Zohledněn bude i od počátku silně specifický přístup k tomuto žánru, který u nás procházel odlišným vývojem jak ve srovnání se západními kinematografiemi, tak s filmovou tvorbou ostatních zemí východní a střední Evropy. Přednášku pronesou studenti Katedry filmových studií FF UK, členové Centra pro výzkum populárních žánrů
    ve východoevropské kinematografii sci-fEAST.
 
  • Promítání filmu Noční děs
    19:00–20:00, kinosál, místnost č. 429
    doc. PhDr. Ivan Klimeš
    Ani ne dvacetiminutový film divadelního režiséra Jana Arnolda Palouše Noční děs byl natočen s herci vinohradského divadla v létě 1914. Autor libreta František Langer se inspiroval příhodou
    s Jaroslavem Haškem. Jak sám vzpomínal, vracel se jednou v noci domů a na Perštýně spatřil Haška, jak se sklání nad bezvládným tělem jakéhosi muže. Ukázalo se, že ho Hašek předtím zmlátil holí
    a muž se poroučel k zemi. V přesvědčení, že ho zabil, povolal Hašek na sebe četníky. Ti přišli,
    k Haškově údivu i radosti chlapa vzkřísili a poslali ho domů. Ve filmovém zpracování se tato staropražská hříčka stala pozoruhodně názorným dokladem dobové natáčecí i projekční praxe.
    Té bude také věnováno úvodní slovo.

 

Výstava

Expozice
  • Sto let slovenistiky na Karlově univerzitě
    6.–27. 11., vernisáž 6. 11. v 17:00, přízemí Filozofické fakulty UK
    doc. PhDr. Alenka Jensterle-Doležalová, CSc.
    Výstava Sto let slovenistiky na Karlově universitě podává svědectví o historii výuky slovinského jazyka a literatury. Dvanáct panelů mapuje, jak se slovenistika od roku 1914 vyvíjela v rámci slavistiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na začátku prvního lektorátu slovinštiny se slovinská a česká společnost ještě nacházely ve stejném státě: v Rakousku-Uhersku. Podobně jako obory zaměřené na ostatní malé slovanské jazyky a literatury se slovenistika na Filozofické fakultě UK v Praze vyvíjela v kontextu změn ve slavistice a v českém akademickém prostředí,
    její osud ale ovlivňovaly i historické a dokonce i ideologické změny v neklidném 20. století. Za jejím vývojem vždy stály silné osobnosti, které v českém prostředí přispívaly k rozvoji výuky slovinštiny
    a slovinské vědy a které na Filozofické fakultě UK působily jako malí ambasadoři slovinské kultury. Učitelé a vědečtí pracovníci pocházeli často přímo ze Slovinska (Jožef Skrbinšek, prof. Matija Murko, dr. Oton Berkopec) a v českém prostředí pokračovali v rozvoji slovinské vědy. Překládali ze slovinštiny, nadšeně šířili okruh studentů a příznivců Slovinska a vybudovali pevný most mezi oběma kulturami. Významnou roli při tom hráli také slovinští lektoři, kteří na půdě jedné z nejstarších evropských univerzit obětavě předávali vědomosti a informace o slovinském jazyce, literatuře
    a kultuře svým studentům.

    Více informací naleznete na www.ff.cuni.cz

 

17.9.2014