záznamy online přednášek

Newsletter AV ČR

vedaprozivot.cznakladatelství ACADEMIA

 

www.otevrenaveda.cz

 

Hledej v programu

Generální partner

Skupina ČEZ

 

Mediální partner

 

Česká televize

 

Partneři

 

Neuron

Partneři

Univerzita Karlova

Partneři

GE Aviation

Partneři

Bayer

Partneři

IBM

Partneři

EON

 

logofacebook-small.jpg

Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.

13.11.2014

 

Místo konání: Boční II/1401, Praha 4
(ústav je vzdálen přibližně 10 minut chůze od stanice metra Roztyly)
Datum a doba otevření:

ČTVRTEK 13. 11., 9:00–16:30

PÁTEK 14. 11., 9:00–16:30
SOBOTA 15. 11., 9:00–13:00
Kontakt: Ing. Jaroslav Chum, Ph.D., tel.: 267 103 301, e-mail: jachu@ufa.cas.cz

 

Téma exkurze:
Návštěvníci se formou souhrnné přednášky, diskuzí i jednoduchých pokusů seznámí s činností ústavu, která zahrnuje výzkum nejnižších vrstev atmosféry až po vesmírný prostor v okolí Země. Mohou si prohlédnout i model družice MAGION. Mezi témata výzkumu patří např. studium silných srážek a jejich předpovědí, výzkum chemického složení srážek a mlh, studium klimatických změn a možného budoucího vývoje. Ústav se rovněž zabývá výzkumem ozonové vrstvy a výzkumem ionizovaného prostředí v blízkém kosmickém okolí naší Země, takzvané ionosféry a magnetosféry, jejich dynamikou
a interakcí se slunečním větrem (proudem nabitých částic ze Slunce). Ústav využívá jak pozemních měření tak i účasti na družicových projektech, např. MAGION, CLUSTER, DEMETER, PROBA II, TARANIS, SOLAR ORBITER, RESONANCE, JUICE a jiné. Podílí se i na návrhu a vývoji některých družicových přístrojů.

Pozn.: Návštěvy větších skupin je potřeba předem domluvit.

 

Témata přednášek

  • Podnebí jako důsledek geografické polohy.
    Miloslav Müller, e-mail: muller@ufa.cas.cz
    Geografická poloha určitého místa na Zemi je určující pro jeho podnebí, neboť vytváří jedinečnou kombinaci klimatotvorných faktorů. Ty mohou být prostorově značně proměnné, a to od planetárního po lokální měřítko. Přednáška na konkrétních příkladech ukazuje vliv těchto faktorů na prostorovou variabilitu podnebí na Zemi.
     
  • Dějiny meteorologie.
    Zuzana Chládová, e-mail: chladova@ufa.cas.cz
    O počasí se člověk zajímal odpradávna. Věděli byste například, kdo je zakladatelem meteorologie
    a jaká byla její souvislost s astronomií a astrologií v historii? Jak se lidé pokoušeli v různých dobách počasí ovládnout? A jaký význam měla předpověď počasí za druhé světové války?
    Přednáška je zaměřena na největší zajímavosti a převratné objevy týkající se meteorologie.
     
  • Pozorování oblačnosti a zajímavé atmosférické úkazy.
    Zuzana Chládová, e-mail: chladova@ufa.cas.cz
    Oblaka můžeme na obloze vidět téměř každodenně. Můžeme určit jejich výšku, odlišit jejich tvar, složení či způsob vzniku a předpovědět, ze kterých oblaků prší vždy a ze kterých naopak pršet nikdy nebude. Na obloze lze spatřit také velké množství zajímavých atmosférických úkazů. Některé jsou velmi vzácné, jiných si pečlivý pozorovatel všimne často. Poměrně časté jsou duhy, které vznikají odrazem a lomem světla na kapičkách vody, nebo některé halové jevy, vznikající lomem nebo odrazem světla na ledových krystalcích.
     
  • Předpověď počasí v médiích.
    Petr Zacharov, e-mail: petas@ufa.cas.cz
    Kde najít fundovanou předpověď? Co znamená, když nám v předpovědi řeknou, že přechází studená fronta? A co mám vidět na radaru a na obrázcích z družic? A co je to vlastně ten model?
    Mohu věřit dlouhodobé předpovědi srážek? Na tyto a jiné otázky odpoví přednáška shrnující témata týkající se předpovědi počasí.
     
  • Předpověď srážek
    Petr Zacharov, e-mail: petas@ufa.cas.cz
    Přednáška shrnuje základní a pokročilé metody měření a předpovědi atmosférických srážek. Srovnáme metody od nejjednodušších k nejsložitějším, ukážeme sijak se vlastně předpovědi vyhodnocují. Velká část přednášky souvisí s aktuálním meteorologickým výzkumem na Ústavu fyziky atmosféry AVČR.
     
  • Povídání o bouřkách a blescích
    Ivana Kolmašová, e-mail: iko@ufa.cas.cz
    Přestože už je více než 250 let známo, že blesky jsou vlastně elektrické výboje, fyzikům není zdaleka ještě vše okolo bouřek a blesků jasné.Největší záhadou je vznik bleskového výboje uvnitř nabitého bouřkového mraku. Navíc se ukázalo poměrně nedávno, že existují také nadoblačné blesky,
    které se tvarem a barvou liší od blesků, které známe. Právě kvůli jejich tvaru a barvě dostaly tyto nadoblačné blesky svá krásná jména a říká se jim skřítci, elfové anebo modré výtrysky.
    Povídat si budeme bouřkových mracích, o blescích obyčejných i o těch neobyčejných a také
    o měřeních, které nám mohou o vlastnostech blesků leccos prozradit.
     
  • Co to je ionosféra a co v ní „vidíme“?
    Jaroslav Chum, e-mail: jachu@ufa.cas.cz
    Zemská atmosféra je od výšek okolo 90 km výrazně ionizovaná (mluvíme o ionosféře).
    Jde o elektricky vodivou oblast, která ovlivňuje šíření elektromagnetických vln, včetně navigačního systému GPS. Ionosféra rovněž představuje jakési rozhraní mezi „kosmickým“ prostředím a zemskou atmosférou, proto ji ovlivňuje nejen celá řada procesů na slunci a v meziplanetárním prostoru,
    ale i mnoho procesů pozemských (včetně zemětřesení).
    Podíváme se, jak se ionosféra zkoumá, co v ní můžeme pozorovat a k čemu to může být dobré.
     
  • Hudba kosmického plazmatu.
    Ondřej Santolík, e-mail: os@ufa.cas.cz
    Krátká přednáška o družicích obsahující hádanku, hvizdy a hrozivé zvuky. To vše doplněno neméně hrozivými obrazy.
     
  • Globální změny klimatu v horní atmosféře.
    Jan Laštovička, e-mail: jla@ufa.cas.cz
    Venku je zima, ale my jsme ve sluncem vyhřáté místnosti, protože sklo propouští krátkovlnné záření Slunce dovnitř, ale málo zpětného dlouhovlnného záření ven. Stejně funguje skleník. Podobně působí i vrstva skleníkových plynů v atmosféře a dělá skleníkový efekt. Jak je to ale ve vyšších vrstvách atmosféry nad troposférou, kde se tvoří počasí? Tyto vrstvy mají jistý vliv na klima a počasí. Vysoko v atmosféře létají družice, na nichž naše civilizace čím dál více závisí (GPS atd.) a jejichž doba života závisí na hustotě atmosféry. A jsou i další vlivy horní atmosféry.

Pozn.: Program je vhodný zejména pro školy, ale lze jej domluvit i pro jiné skupiny a zájemce.
Přesné datum a čas (i večerní), případně místo konání doporučujeme dohodnout přímo
s jednotlivými přednášejícími.

Tyto přednášky lze domluvit i mimo akci Týden vědy a techniky!
Délka trvání přednášky je cca 60 minut.


Více informací o ústavu naleznete na www.ufa.cas.cz

 

 


5.9.2014